|
|
Produkce a charakterizace proteinových izolátu z různých druhů otrub
Vybíral, Lukáš ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím různých druhů otrub, jakožto vedlejšího produktu při mletí obilovin. Mlýny ročně vytvoří obrovské množství tohoto materiálu. Nejčastějším způsobem zpracování otrub je spalování a v menší míře se využívají jako krmiva pro hospodářská zvířata. V závislosti na druhu obilovin obsahují otruby 10–20 % bílkovin, které díky spalování zmizí z potravinového řetězce. V rámci udržitelnosti a valorizace odpadu, jenž se v poslední době velmi řeší, je kladen velký důraz na minimalizaci vzniku odpadů a v případě jejich vzniku, na jejich další využití. Otruby se vzhledem k relativně vysokému obsahu bílkovin jeví jako vhodný výchozí materiál pro výrobu proteinových doplňků stravy. Proteiny lze z otrub extrahovat na základě jejich rozdílné rozpustnosti v různém pH. Při alkalické metodě nejprve dochází k rozpuštění bílkovin v zásaditém pH a následném vysrážení v kyselém prostředí. Po provedení lyofilizace následuje charakterizace extraktu z hlediska výtěžnosti, obsahu bílkovin, vlhkosti, aminokyselinového profilu a stravitelnosti. Nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u izolátu z ovesných otrub (13,5 ± 0,6 g izolátu ze 100 g otrub). Z hlediska obsahu bílkovin byl taktéž nejlepší proteinový izolát získaný z ovesných otrub (95,2 ± 0,4 % bílkovin v izolátu). Dalším stanovením byla analýza aminokyselinového profilu, při níž byl zjištěn vysoký obsah argininu ve všech analyzovaných proteinových izolátech z otrub. Stanovení stravitelnosti prokázalo velmi dobrou stravitelnost všech vyrobených proteinových extraktů z otrub.
|
|
|
Analýza vybraných biologicky aktivních látek v cereálních výrobcích
Skutek, Miroslav ; Kočí, Radka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývala studiem biologicky aktivních látek, a to zejména různých typů sacharidů v cereálních výrobcích. V rámci experimentální části bylo použito celkem 29 různých reálných vzorků obilných materiálů, odpadních potravinářských produktů i reálných přírodních matric (mikrobiální polysacharid, med, pivo). Součástí práce bylo zavedení a optimalizace analytických metod vhodných ke stanovení jednoduchých cukrů, polysacharidů a glykosidů. Ve vzorcích byly analyzovány redukující a celkové sacharidy spektrofotometricky a individuální sacharidy pomocí chromatografických metod. V rámci optimalizace byla navržena vhodná mobilní fáze a chromatografické podmínky HPLC/RI pro separaci mono- a disacharidů (acetonitril:voda 75:25, 1 ml/min, kolona C18-NH2) rovněž pro separaci směsi oligosacharidů. Dále byla optimalizována separace sacharidů metodou TLC. Poté byly zavedené metody aplikovány na analýzu reálných vzorků. Jako modelový sacharid k ověření metod byl použit přírodní mikrobiální polysacharid pullulan. V cereálních výrobcích a potravinářských matricích byly analyzovány celkové a redukující sacharidy a dále produkty kyselé a enzymové hydrolýzy. Zavedené metody byly využity také k podrobnějšímu stanovení obsahu sacharidů přítomných v glykosidech. Jako nejvhodnější metoda pro kvalitativní i kvantitativní analýzu sacharidů přítomných v cereálních materiálech se osvědčila metoda HPLC/RI. K detailní identifikaci maltooligosacharidů byla testována i tandemová metoda LC/MS/MS s využitím derivatizace 1-fenyl-3-methyl-5-pyrazolonem.
|
|
| |
|
|
Cereálie - aktivní složky, biologické účinky a vybrané aplikace v potravinářství
Lichnová, Andrea ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce je zaměřena na studium biologických účinků aktivních látek vyskytujících se v cereáliích, na vývoj metod k analýze těchto účinků a ke stanovení obsahu aktivních složek a charakterizaci vztahu složení a účinků cereálií a cereálních výrobků. Pro analýzu bylo vybráno několik druhů surových cereálních vzorků (vločky, mouky, klíčky, otruby), ochucené extrudované cereální výrobky a také vzorky loupané a neloupané rýže. Mezi hlavní typy analyzovaných aktivních látek patří především fenolické látky, a to ve formě glykosidů i aglykonů, a dále sacharidy. Skupinové parametry - celkové polyfenoly, flavonoidy a flavanoly a celkové a redukující sacharidy byly stanoveny spektrofotometricky, individuální fenolické sloučeniny a sacharidy byly stanoveny pomocí kapalinové chromatografie. Ke stanovení antioxidační aktivity cereálií byly použity metody TEAC, DPPH a CLAMS, a dále nepřímé metody stanovení obsahu látek s antioxidačním účinkem. Výsledky antioxidační aktivity byly srovnány s hodnotami antimutagenní/genotoxické aktivity s využitím několika mikrobiálních testů. Antimutagenní efekt byl vyjádřen jako procento inhibice účinku standardního mutagenu a představuje potenciální preventivní účinek cereálie proti poškození DNA způsobenému primárně volnými radikály. Nejvyšší hodnoty skupinových i individuálních fenolických látek, antioxidační i antimutagenní aktivity byly nalezeny u klíčků, otrub a pohankových produktů a dále u barevné a neloupané rýže. U ochucených cereálních výrobků bylo zjištěno, že přidaná složka – zejména čokoláda a ovoce pozitivně ovlivňuje obsah aktivních fenolických látek, sacharidů, antioxidační a antimutagenní aktivity. Na reprezentativním vzorku populace byla provedena dotazníková studie monitorující zájem o cereální výrobky a preference spotřebitelů. Většina spotřebitelů považuje cereálie s čokoládovou příchutí za méně zdravé než potrzují výsledky analýz. V rámci vývoje nových výrobků bylo připraveno několik typů modelových cereálních směsí obsahujících rostlinné (ovocné, zeleninové) extrakty přidané v lyofilizované a enkapsulované formě. Nejvyšší pozitivní efekt vykazoval přídavek extraktu ze směsi tuzemského lesního ovoce. V rámci přípravy enkapsulovaných extraktů bylo rovněž vyzkoušeno několik metod přípravy částic lipidové nebo polysacharidické povahy. Analyzovaná byla enkapsulační účinnost metod a stabilita a velikost částic. Na základě získaných výsledků lze navrhnout optimální typ fortifikované cereální potraviny s popsaným biologickým účinkem. Vybrané cereálie byly použity též jako alternativní upravené či surové substráty pro kultivaci mikroorganizmů za účelem produkce obohacené biomasy využitelné v krmivářství. Závěrem lze konstatovat, že cereálie, ať už ve formě surové nebo technologicky zpracované, jsou všestrannou potravinou a bohatým zdrojem biologicky aktivních látek a poskytují celou řadu možností zpracování. Je možné je využít jak pro přímou konzumaci, jako součást nových výrobků a také nepřímo jako substrát pro krmivářské účely.
|
|
|
Monitoring konzumace cereálních výrobků u vzorku české populace
Vlachová, Martina ; Hurtová, Jana (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá průzkumem konzumace cereálních výrobků a stanovením některých jejich obsahových látek. V teoretické části je uveden přehled cereálních výrobků a jejich běžné složení. V experimentální části byly u vybraných výrobků stanoveny celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a antioxidační aktivita ve vybraných výrobcích. Nejvyšší obsah těchto aktivních látek byl zaznamenán u výrobků příchutě čokoládové či výrobků obsahujících ovoce typu lesní směs. V další části bylo zpracováno 161 vyplněných spotřebitelských dotazníků, ze kterých vyplynuly znalosti vzorku populace o cereálních výrobcích, nákupní zvyklosti a preference jednotlivých výrobků u dotazovaných.
|
|
|
Sledování obsahu vitaminu E ve vzorcích obilovin
Cibulcová, Pavla ; Borkovcová,, Ivana (oponent) ; Benešová, Karolína (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou vitaminu E ve vzorcích obilovin, jmenovitě ječmene a pšenice a z nich vyrobeného sladu. Vybrané vzorky byly ošetřeny výbojem nízkoteplotního plazmatu, fungicidem a biologickým mořením, za účelem likvidace plísní a mykotoxinů. Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má dané ošetření, kombinace více druhů tohoto ošetření, na změny obsahu vitaminu E v zrnu a sladu. Zda se nesnižuje obsah zdravotně pozitivních látek a nezamezuje se dalšímu využití zrna pro potravinářské, sladařské, případně krmivářské účely. Teoretická část je věnována vlastnostem, výskytu, biochemii a významu vitaminu E pro živé organismy. Dále je věnována vlastnostem obilovin, které jsou významným zdrojem vitaminu E. Popsána je také výroba sladu a ošetření vzorků. Experimentální část popisuje polní pokus, jednotlivé druhy ošetření, extrakci vitaminu E ze vzorků a stanovení obsahu vitaminu E vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s fluorescenční detekcí. Získané výsledky jsou srovnány s aktuální literaturou. Bylo zjištěno, že dané ošetření nemá významný negativní vliv na obsah vitaminu E.
|
|
|
Sledování obsahu aktivních polyfenolických látek v různých druzích cereálních produktů
Vondráčková, Hedvika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na studium fenolických látek v různých cereálních produktech. Jako vzorky byly vybrány mouky, otruby a klíčky z různých obilovin, dále vločky a extrudované sypané cereálie. Fenolické látky byly analyzovány spektrofotometricky, pomocí RP-HPLC/UV-VIS a RP-HPLC/PDA/ESI-MS. Součástí práce bylo také studium obsahu sacharidů, které byly stanoveny spektrofotometricky a pomocí HPLC/RI. Sledovány byly i změny v obsahu fenolických látek uvolněných z glykosidů po kyselé hydrolýze vzorků a sacharidů po kyselé a enzymové hydrolýze vzorků. U extrudovaných cereálních výrobků s různými příchutěmi (kakao, med, čokoláda) bylo provedeno senzorické hodnocení. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů a celkových flavonoidů v analyzovaných vzorcích byl naměřen v pšeničných klíčcích. Nejvyšší koncentrace individuálních katechinů, fenolových kyselin a flavonoidů byly také nejčastěji nalezeny v pšeničných klíčcích a dále v pohankových a ovesných vločkách, kukuřičných otrubách a ve výrobku Teddy (obilné kuličky kakaové) a Ferda (obilná zrnka s medem). Množství fenolových sloučenin se ve vzorcích po kyselé hydrolýze několikanásobně zvýšilo oproti původní hodnotě, která byla změřena ve vzorku bez hydrolýzy. Vysoký obsah celkových sacharidů, redukujících sacharidů a individuálních mono- a disacharidů byl naměřen v sypaných extrudovaných výrobcích. Koncentrace analyzovaných monosacharidů se po kyselé hydrolýze zvýšila a koncentrace disacharidů se v některých vzorcích zvýšila a v některých naopak snížila.
|
|
|
Analýza glukanů v rostlinných a mikrobiálních vzorcích
Vít, Radek ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem glukanů u vybraných druhů kvasinek, řas a materiálů rostlinného původu. Kultivace byly prováděny za účelem co nejvyšší produkce glukanů za různých teplotních podmínek a v různých médiích. Pro kultivace kvasinek byly vybrány kmeny Saccharomyces cerevisiae (CCY 6646), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), Phaffia rhodozyma (CCY 77-1), Rhodotorula glutinis (CCY 20-78-26) a Cystofilobasidium infirmominiatum (CCY 17-18-4). Kvasinka Saccharomyces cerevisiae sloužila jako kontrolní kmen, jelikož je dnes již považována za ověřený zdroj -glukanů. Stanovení -glukanů bylo provedeno pomocí enzymatického kitu K-YBGL Megazyme. Ze zástupců řas byla vybrána Euglena gracilis (CCALA 349), z řad vyšších hub shiitake, hlíva ústřičná, ucho Jidášovo a žampión zahradní, z obilovin pšenice, žito, oves, rýže a ječmen. U zástupců kvasinek byl také stanovován obsah mastných kyselin pomocí GC/FID. Jako nejlepší producent -glukanů byla vyhodnocena Rhodotorula glutinis CCY 20-7-26, která vykazovala nejvyšší produkci biomasy (12-14 g/l) a také poměrně vysoké zastoupení -glukanů (25-30 %) u kultivace při 15 °C v médiu s obsahem kvasničného extraktu v kombinaci se síranem amonným. U mikrořasy Euglena gracilis (CCALA 349) byla prokázána přítomnost -glukanů, stejně tak i ve vzorcích vyšších hub a obilovin.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v cereálních produktech
Valentová, Radka ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem biologicky aktivních látek v cereálních produktech. V teoretické části byl zpracován přehled aktivních látek se zvláštním zaměřením na fenolické látky. V praktické části byly u 15 druhů cereálních výrobků stanoveny skupinové parametry - celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a celková antioxidační aktivita. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny některé individuální flavonoidy. Nejvyšší obsah polyfenolických látek byl naměřen u cereálií obsahujících ovoce (maliny, borůvky, tropické a červené ovoce), kakao, lískové oříšky, slunečnicové semínka a u pohanky. Ve všech cereálních produktech byla detekována přítomnost katechinu, epikatechinu, katechin-gallátu, epikatechin-gallátu, kyseliny chlorogenové a kyseliny ferulové. Součástí práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
Možnosti fortifikace vybraných cereálních výrobků
Hurtová, Jana ; RNDr.Renata Mikulíková, Ph.D. (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem bioaktivních látek v cereálních produktech. Zaměřením práce je posouzení možností fortifikace cereálních výrobků za účelem zvýšení nutriční hodnoty finálních produktů, které jsou v průběhu skladování a technologického procesu výroby ochuzeny o mnoho esenciálních složek. Obilná zrna jsou bohatá na celou řadu fenolických látek, ale také vitamínů a minerálů, které snižují rizika vzniku chronických onemocnění. Cílem práce byla příprava a analýza modelových cereálních výrobků fortifikovaných přídavkem směsí vybraných tuzemských druhů ovoce. Dále byla zpracována srovnávací studie obsahu aktivních látek v komerčních a modelových cereálních produktech určených pro dětskou výživu. Experimentální část byla zaměřena na analýzu individuálních flavonoidů metodou RP-HPLC/UV-VIS, spektrofotometrické stanovení celkových a redukujících sacharidů, ale také mono- a disacharidů metodou HPLC/RI. Ve všech cereálních výrobcích byly analyzovány změny obsahu individuálních flavonoidů a sacharidů po kyselé hydrolýze, přičemž u většiny výrobků se byl zaznamenán nárůst obsahu těchto látek. Přítomnost látek polyfenolického charakteru byla potvrzena ve všech analyzovaných výrobcích. Přídavkem 10% podílu lyofilizované lesní směsi, jablek a mrkve se podíl polyfenolických látek v modelových produktech několikanásobně zvýšil. Mezi komerčními cereálními výrobky bylo možno vidět poměrně velké rozdíly ve zjištěných koncentracích celkových polyfenolů, které odpovídají podílu ovocné složky. Součástí práce byla také analýza obsahu celkových polyfenolů a flavonoidů v simulovaném fyziologickém prostředí žaludeční šťávy, během níž došlo k hydrolýze vázaných forem. Závěrem lze shrnout, že přídavek lyofilizovaného ovoce se jeví být vhodným způsobem, jak zvýšit nutriční hodnotu a zachovat obsah bioaktivních složek finálního cereálního výrobku.
|
host ::
RSS.